|
|
Resilience u žáků středních škol
Morar, Mykyta ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Syslová, Hana (oponent)
Předložená práce se v teoretické části zabývá definicí resilience (psychické odolnosti), různým pojetím resilience s důrazem na sociální zdroje, adolescenty a jejich resiliencí. Ve výzkumném šetření byl použit validizovaný dotazník CYRM a otevřené otázky. Empirická část je zaměřena na verifikaci dvou hlavních hypotéz a zodpovězení tří otevřených otázek. V kvantitativní části první hypotéza zní: Ženy získávají více sociálních zdrojů než muži. U druhé hypotézy se verifikovalo, jestli studenti prvních ročníků získávají více sociálních zdrojů pro resilienci. V kvalitativní části se zjišťovalo, jaké strategie adolescenti preferují při řešení stresogenních situací, jaké jsou jejich hlavní stresogenní příčiny a na koho se obracejí v stresogenní situaci. Klíčová slova: Resilience, psychická odolnost, sociální zdroje, stresogenní situace, adolescence, CYRM dotazník.
|
|
| |
|
|
Vnímání učitelské profese samotnými učiteli a veřejností
SABÁČKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o vnímání učitelské profese očima vybraných učitelů 2. stupně základní školy a zároveň přináší informace o pohledu na učitelské povolání ze strany oslovených zástupců z řad veřejnosti. V teoretické části jsou na základě odborné literatury zpracovány informace, které se týkají učitelské profese a aktuální situace ve školství z hlediska prestiže učitelské profese, feminizace učitelských sborů, odměňování učitelů, náročnosti profese i pracovní doby učitelů. Praktická část je založena na výzkumném šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnili vybraní učitelé 2. stupně základní školy a zástupci z řad nepedagogické veřejnosti. Cílem praktické části bylo zjistit, jak na učitelskou profesi nahlíží oslovení učitelé a několik osob z jiných profesních oblastí. Učitelé hodnotí svoji profesi jako náročné, důležité, ale málo ceněné povolání v očích veřejnosti. Oslovená veřejnost si většiny učitelů váží, a myslí si, že jejich společenská prestiž by měla být vyšší.
|
|
|
Prevence a zkušenosti s drogami u žáků 9. tříd základních škol a studentů středních škol na Strakonicku
ŘÍHOVÁ, Karolína
Tématem této bakalářské práce je problematika prevence a zkušenosti s drogami u žáků 9. tříd základních škol a studentů středních škol na Strakonicku. V teoretické části je podrobně rozebraná drogová problematika a běžné způsoby prevence drog. Také je zde zmíněno základní rozdělení drog, jejich historický vývoj ve společnosti a důsledky užívání drog. Dále jsou v této práci zmíněny způsoby prevence drog. Zkušenosti s prevencí a přímé zkušenosti s drogami jsou zjišťovány výzkumem zpracovaným v praktické části. Výzkumnou metodou byl dotazník, kterým byly kromě základních statistických údajů zjišťovány především konkrétní zkušenosti jak s prevencí, tak se samotnými drogami, a osobní názory respondentů na tuto problematiku. Z důvodu aktuální nepříznivé situace s ohledem na pandemii nemoci COVID 19 byl výzkum proveden pouze korespondenčně. Dotazníky byl s laskavým svolením pedagogů obeslán vybraný vzorek žáků základních a středních škol na Strakonicku. Praktická část bakalářské práce zahrnuje vyhodnocení a rozbor těchto dotazníků.
|
|
|
Možnosti snižování stresu v distančním vzdělávání u žáků na 2. stupni základní školy se zřetelem k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami
Mojková, Veronika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce řeší Možnosti minimalizace stresu v distančním vzdělávání u žáků na 2. stupni běžné městské základní školy se zřetelem na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vymezuje nástroje a strategie, které může běžná městská škola poskytnout žákům při vyrovnávání se se stresovými a zátěžovými situacemi při probíhajícím distančním vzdělávání. Teoretická část definuje hlavní pojmy spojené se stresem, stresory a strategie užívané při vyrovnání se se zátěží a pojem distanční vzdělávání. Praktická část zjišťuje, jaké má běžná městská škola možnosti při snižování stresu u žáků na 2. stupni základní školy, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při distančním vzdělávání na základě zjištění hlavních stresorů a strategií, které žáci pro zvládnutí zátěže používají a podpory, kterou dostávají. Metodou výzkumného šetření je případová studie, která je vedena formou strukturovaného rozhovoru. Na základě získaných výzkumných dat bylo zjištěny hlavní stresory při distančním vzdělávání a jaké strategie žáci pro zpracování zátěže a stresu využívají včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Z těchto informaci je možné navrhnout metody a postupy, které definují možnosti minimalizace stresu pro danou školu. Klíčová slova Stres, stresory, copingové strategie, žák, zátěžové situace,...
|
|
|
Sociální práce, životní zkušenost
Jirkovcová, Tereza ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Téma mé diplomové práce je - Sociální pracovník, životní zkušenost. V textem práce jsem se zaměřila hlavně na sociálního pracovníka. Na sociálního pracovníka, který vykonává práci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Ve své diplomové práci jsem na základě odborné literatury vypracovala pět kapitol. Šestá kapitole mé práce se zabývá metodologickým výzkumem. V první kapitole jsem se zabývala historií sociální práce. Tato kapitola je v mé práci obsažena z důvodů zkušeností nasbíraných praxí. To, kde se sociální práce nachází dnes, je díky historii a poučení se z ní. Je to základ pro další rozvoj nových zkušeností, nových sociálních pracovníků. V druhé kapitole se zaměřuji na hlediska, které jsou potřeba proto, aby se člověk mohl stát sociálním pracovníkem. Jaké by měly být jeho předpoklady k tomu, aby mohl tuto práci vykonávat, a jakými etickými pravidly by se měl řídit. Ve třetí kapitole už se zaměřuji konkrétně na pracovníka OSPOD, tedy na jeho nejčastější pracovní náplň. Zde popisuji pracovní náplň, která je pro pracovníka nejvíce zatěžující nejnáročnější je první kontakt s dítětem, sociální šetření a individuální plánování. Čtvrtá a pátá kapitola na sebe navazují. Ve čtvrté kapitole popisuji, jaké mohou vzniknout komplikace při výkonu sociálního pracovníka. V páté kapitole se snažím popsat,...
|
|
|
Drogově závislé matky v Terapeutické komunitě Karlov a význam pocitu viny ve výchově dětí
Kubištová, Natálie ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Lososová, Amalie (oponent)
Východiska: Ženy s problémy z užívání návykových látek mají své charakteristické rysy a potýkají se s mnohými těžkostmi, jež vyplývají nejen z jejich genderových specifik. Mezi nimi je významně zastoupeno mateřství, které v kombinaci s abúzem návykových látek zásadně mění svůj profil, počínaje prožíváním, konče způsobem, jakým se tyto ženy vztahují ke svým dětem. Tyto způsoby jsou zatíženy mnohými prožitky, procesy a emocemi, které následně blokují nastolení vhodné výchovy. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy se závislostními problémy pociťují vinu a stud ve vztahu ke svým dětem, případně zmapovat, odkud vyvěrají a co je formuje. Dalším stěžejním cílem bylo odhalit, zda tyto pocity mohou vytvářet bariéry ve vztahu k dítěti, a především pak ve výchově. Posledním cílem práce bylo vyhodnotit, zda kromě těchto determinant vstupují do procesu sanace vztahu ještě jiné proměnné, případně které to jsou. Metodika: Sběr dat se uskutečnil na jaře roku 2019 v Terapeutické komunitě Karlov. S klientkami byl veden polostrukturovaný rozhovor, dále byly popsány konkrétní pozorované situace mateřských interakcí k dítěti. Výzkumný soubor: Vzorek byl vytvořen 5 klientkami Terapeutické komunity Karlov, které podstupovaly léčbu spolu se svým dítětem. Výsledky: Z výpovědí respondentek a analýzy pozorovaných...
|
|
|
Nejčastější situace vyvolávající obranné mechanismy žákova sebepojetí a možnosti jejich řešení
Pechačová, Michaela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem pojmu obranných mechanismů, jak se utvářel od svých psychoanalytických počátků až po současnou psychologii. Dále se zabývá problematikou zátěžových situací, které jsou pojímány jako nejčastější možné příčiny vyvolávající obranné mechanismy v současné době. Celá práce je zasazena do školního kontextu. Orientuje se na žáky základních škol a nejčastější zátěžové situace vztahující se ke školnímu prostředí. Ve svém závěru se práce zaměřuje na celkový přístup k dětem, vyskytují-li se již v nějaké zátěžové situaci, poukazuje na možnosti, jak v těchto chvílích děti směřovat tím správným směrem a jak k nim přistupovat, pokud již aplikují některé obrany. Práce shrnuje problematiku obranných mechanismů, snaží se o modernizaci tohoto pojmu vycházejícího z historie a upozorňuje na možnosti jeho vyskytování se u školních dětí v praxi.
|
|
|
Zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vliv na pracovníky v sociálních službách
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá zátěžovými situacemi v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vlivem na pracovníky v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, s jakými zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají. Zájem byl také soustředěn na vyrovnávání se s zátěžovými situacemi a zkušenosti se supervizí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části popisuje stáří a změny s ním spojené, problematiku demence a Alzheimerovu chorobu. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na typologii a charakteristiku zátěžových situací, otázku psychohygieny a syndromu vyhoření. Třetí kapitola je soustředěna na sociální služby, možnosti využití služeb sociální péče; konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách a popisuje Domov Matky Vojtěchy v Prachaticích. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích pracovníci v sociálních službách?". Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že se zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají každý den. Nejčastější a zároveň nejvíce zátěžovou situací je pro ně komunikace s klienty agresivními a s projevy demence. Všichni respondenti se shodli, že nejdůležitější pro ně je klid na práci a dostatek informací o dění na pracovišti a organizaci, v které pracují. Příznaky stresu z každodenního působení zátěží jako je nechuť pracovat, ztráta energie a únava se u respondentů projevují formou podrážděnosti a impulzivního chování. K vyrovnání se s zátěžovými situacemi většina respondentů používá trávení volného času s rodinou a přáteli, mluvení o problému mezi sebou nebo při supervizi, s kterou mají dobrou zkušenost. Cestou k minimalizaci zátěžových situací je podle respondentů dobré vedení, dobrý kolektiv, správné rozdělení a organizace práce a dobré finanční ohodnocení. Všechna data z rozhovorů jsou shrnuta v tabulkách a mohou posloužit zaměstnavateli jako informační zdroj a inspirace k zlepšení podmínek na pracovišti a zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Techniky zvládání zátěžových situací adolescentů
ŠVEJDOVÁ, Michaela
Tématem této bakalářské práce jsou zátěžové situace, přesněji zátěžové situace u adolescentů. V teoretické části se zaobírám nejprve obecnou charakteristikou adolescence se zaměřením na důležité změny a pilíře v tomto období lidského života. Dále se pak snažím charakterizovat situace, které považujeme za zátěžové, jako např. stres, frustraci či konflikt. V další kapitole hledám možnosti řešení těchto tíživých situací. V závěru teoretické části zmiňuji pomocné techniky účinné při boji se stresem. Druhá, praktická, část této práce obsahuje výzkum, který jsem realizovala na dvou základních školách a nižším gymnáziu, abych zjistila, co samotní adolescenti považují za zátěž, jaké strategie při jejím řešení užívají a kde hledají sociální oporu. Pro tento výzkum jsem použila dotazníkovou metodu.
|
host ::
RSS.